Svatopluk Karásek (+ 78)

Jen pár slov Sváťo. Protože za Tebe mluvily a mluví Tvoje činy a všechno, co jsi v životě konal a vykonal.

Ano, kdo ho znal, nemohl jinak, než mít Sváťu rád a vážit si ho. On povýšil, lépe řečeno umocnil, ono slavné "vše, co dělal, dělal jsem rád!" o další rozměr na "vše, co konal jsem, konal jsem rád a s pokorou". A asi by se slušelo dodat "a nezahořkl jsem".

Sváťa byl a navždy zůstane v našich myslích zůstane zosobněním a naplněním slova "křesťan". Vždycky u něj na prvním místě byl jeho bližní, než on sám. Zákazy a vůbec vztah státní moci k jeho osobě přijímal s pokorou. Nikdy nezahořkl a pevně stál na svých morálních zásadách. Ani, když státní moc sáhla k podlému kroku a Sváťu i s rodinou přinutila k emigraci v domnění, že se jí podaří násilně zpřetrhat pouta Sváti s domácím undergroundem.

Nepodařilo se. Sváťa navíc dokázal přivést za svého působení v kostele svatého Salvátora mnoho a mnoho mladých lidí k víře a k úctě k hodnotám.

Sváťo, čest tvé veliké památce. Budeš nám chybět!