Je cosi nahnilého v tom českém biatlonu

Ano, je, a není to žádná čerstvá rána, ale jev už notně letitý, nejméně od Her zimní olympiády v ruském Soči v roce 2014. Tehdy se všechny pučící problémy rádoby zdárně schovaly pod létající koberec úspěchů v podobě medailí.

Naše ekipa se veleúspěšně etablovala mezi biatlonové velmoci, jméno Soukalová se začali komentátoři světových televizních společností učit správně vyslovovat a díky jasným vyjádřením nositelky tohoto jména ohledně toho, co si myslí o dopingových hříšnících a přístupu IBU (Světové biatlonové federace) k tomuto problému, získávat i úctu ostatních sportovců a činovníků.

Nicméně už na této olympiádě začaly na veřejnost probublávat problémy vztahů zvláště v ženské části reprezentace.. A kdo se mohl divit, když tak náhle pod trenérskou pravomoc Ondřeje Rybáře spadali nejen muži, ale i Gabriela Soukalová. Padaly první nesmělé otázky, jen odpovídat se odpovědným nějak zapomínalo.

A přišla po úspěšných MS ve Finsku a Rakousku další olympiáda, tentokrát v Korei. A s účastí na ní i problém ne Soukalová, ale Koukalová. A pak Vítková a její chatrné zdraví a před pár dny vyjádření Charvátové do médií. Jak by to asi vypadalo, kdyby Jaromír Jágr nebo Jakub Voráček pronesli do médií:"No, hráli jsme blbě, nedali jsme góly, tak snad je to náš poslední zápas za repre s Rusákama, já tyhle zápasy nemám rád!" !? Reprezentovat naší vlast, to je čest, ne zboží na trhu!!!