Co si o sobě myslí ty "umělecké agentury"?

   Dnes něco z kultury. Je to více než rok, co jsem na tomto místě v rámci blogů o mistrech pěvcích napsal blog o mladém italském pěvci, majiteli lyrického baryonu v hrdle, jménem Gabriele Nani.

Rok se s rokem sešel a mě se podařilo s Gabrielem, jinak vítězem prestižních pěveckých soutěží, jako Tour de chant, kterou pořádá italská státní televize RAI Uno,uskutečnit interview, které jsem publikoval na www.skutecnosti.cz a poté mi sám Gabriele nabídl, že i přes nabitý terminář svých vystoupení nejen v rodné Itálii, ale i v Evropě a mimo ní, by mohl uskutečnit jeden z koncertů v Praze nebo Brně.

Řekl jsem si, nejsi profesionál v tomto oboru, oslov nějakou agenturu, rádio, které se zabývá klasickou hudbou, respektive stanici, u níž klasická hudba tvoří většinu dramaturgie a vysílacího schématu. A vězte, že právě ti se mi jediní ozvali s konkrétní možností spolupráce. Ostatní mlčí. Jaký je důvod jejich přezíravosti? Že mě neznají, nebo Gabriele Nani není dostatečnou záruku "výdělku" pro dotyčné oslovené, které se holedbají tím. že tu organizovali a organizují koncerty světovýc pěveckých es?

Nevzdám to, jen si začínám myslet něco o našem kulturním barbarství pod rouškou vychloubání a vytahování.