Ne, vážně, Marka Ebena si vážím jako člověka, moc si ho vážím na to, aby tu kandidaturu vzal. Nicméně, asi máme, co jsme chtěli a o co jsme si tak koledovali. Nějak se nám to s tou přímou volbou prezidenta vymklo z rukou. Řečeno slovy Davida Ratha jednou takhle v poslanecké sněmovně, že tady už snad může prezidenta dělat kdokoliv. A on chudák nemůže, protože trvají všechny důvody, proč ho nechat ještě ve vazbě. A navíc mu obstavili nemovitý majetek.

A ono opravdu, každým pomalu týdnem se nám množí ti kandidáti prezidentští. A do toho jeden se pustí do druhého, vytýká mu to, co by měl vytýkat sám sobě, pak kandidátka jedné z partají napadne šéfa strany, která jí navrhla, pak šéf jiné partaje se vysmívá ostatním na sociální síti. A sám je asociál a jejich kandidát zatím dokázal akorát kecat a prudit, nic jiného za ním zatím není. Jen ty kecy napadání soustraníků. No, a pak se v tom, noviny nekupuje a internet nemaje, vyznejte.

Když se vrátím k Marku Ebenovi, nebo tady k panu Olšerovi, oni mají ty zkušenosti s rozhovory, pěkně všechny kandidáty pozvat na stejnou plovárnu a hodit je obrazně do stejného bazénu, stejně hlubokého a dlouhého i širokého, a pěkně je nechat plavat. A vydat to knižně jako průvodce, ať si v tom volič udělá pořádek sám.

Protože k čemu bude neorientovaný volič, že?