Poštovní doručovatelka - ohrožený druh

Lidé, žijící o samotě, se na ně vždycky těšili. I když nenesly důchod, dopis od blízkých, nesly alespoň úsměv a pozdrav. A ten den zase lépe uběhl, člověk se měl na koho těšit a koho vyhlížet.

Ano, mám na mysli poštovní doručovatelky. Znaly každičký kámen, každičký keř ve  "svém" rajonu, každičkého člověka, jeho nářky i radosti, bolesti i úsměvy. Zastavily se alespoň na pár slov.

Doba se měnila, postupně se zrychlovala, i  Česká pošta toužila po své renezanci.  Nastaly pro poštu krušná léty, když na trh vstoupily v balíkové přepravě konkurenční kurýrní společnosti, ve světě zavedené. Vedení již nové, ale pořád státněpodnikové České pošty místo kroků rozvážných začalo propoutět doručovatelky prý v "neefektivních" lokalitách. Jejich činnost pak spadla do působnosti různých majitelů místních obchodů se smíšeným zbožím. Také to podle toho vypadalo.

Česká pošta sice zlepšila své tolik kritizované služby, nicméně nezměnila své chování vůči doručovatelkám. A tak ve většině ženy svůj rajón, zvláště tam. kde je jich chronický nedostatek, až třikrát a končí se smrákajícím se dnem, kdy ještě rozvážejí letáky.

A odměna veškerá žádná! Ta je určena pro někoho jiného. Ohrožený druh je poštovní doručovatelka!