Můj život s Parkinsonem II. - O partnerství

Tohle téma. a na neděli! To není zrovna šťastný nápad! No jo,. ale kdy s tím mám jít ven? Asi někdy v noci, abych neměl zlé svědomí. Stejně jsem toto ožehavé téma chtěl v rámci svých zpovědí jednou otevřít. Tolik tedy na úvod.

Když mi byla diagnostikována Parkinsonova nemoc, byl jsem již nějaký pátek rozvedený a přežíval, nebo spíš dožíval jeden ne příliš povedený vztah. Ano, Parkinsonova nemoc vám změní život od základu.

To opravdu znamená od základu.  Najednou vás neznají kamarádi a pomalu si zvykáte na téměř samotu. Měl a mám to štěstí, že jsem našel nové kamarády a s těmi mám takovou nepsanou gentlemanskou dohodu, že oni mě berou, že to onemocnění ke mě patří a nelituju se. Navzájem si pomáháme, ale kdybych se začal moc litovat, dají mi to znát.

Dobrá, to se týká kamarádů - mužů. Co se týče kamarádek, svěřujeme se navzájem se svými trampotami. Ale najít si klasický vztah? Ano, najdete si partnerku. A pokud o ten vztah stojíte, máte strach jí upřímně do očí říci.jaké onemocnění vás provází životem a co za omezení to znamená. Někdo namítne, že pokud ta partnerka za něco stojí, že tuto situací ustojí:? 

Jenže! Jenže vy nemáte to srdce jí změnit život a připravit jí na situaci, že místo toho, aby si konečně začala užívat, čeká jí péče o partnera, který si sebou nese břímě těžkého onemocnění. A jak mám své onemocnění skrývat, to už mi asi nikdo neporadí.

Ne, nechci se litovat a nebudu. Jen nemám právo někomu druhému měnit život.